Úvod

„Smrt člověka je právě tak přirozená jako narození. 

Dokonce i stejně bolestivá…“

Francis  BACON 

Smrt člověka od nepaměti působí hlubokým dojmem a vyvolává truchlivý pocit i u nezainteresovaných lidí, natož pak u blízkých a příbuzných. Je to událost, která nesmazatelně zasáhne nitro člověka.

Ve chvíli rozloučení se zesnulým jsou lidé citlivější, dojmy a zážitky trvalejší. Vždyť je to vlastně poslední příležitost, při které mu mohou veřejně prokázat úctu. Specifická atmosféra pietního aktu a hluboké citové rozpoložení zúčastněných jsou atributy, které bezprostředně souvisí s celkovou společensko-estetickou úrovní obřadu a prostředím, ve kterém se poslední rozloučení koná.

Mezi důstojné stánky patří i jaroměřské krematorium, které zahájilo provoz v dubnu 1994.